Zvířata jsou velmi podivuhodní tvorové. Mohou létat, plavat i chodit po zemi. Zvířata jsou ale rozdělena na několik skupin a těm všem je třeba pomáhat. Zkusíme to?
Savci žijí na souši, kde jim jejich území člověk bere a stále nepřestává, ikdyž se žene ke své vlastní záhubě. Nepotřebné věci, odpadky, věšina hází na zem na zelenou trávu a jen málo lidí, kdy jdou ke koši a hodí ho tam. Asi je to pro ně velký problém, dát papírek do kapsy a počkat na odpadkový koš. Každý, kdo to dělá si říká. ,,Však když vyhodím na zem jeden malý papírek, tak nic není." Ale pravda je jiná. Vemte si, že více jak polovina lidí z celého světa vyhodí takový malý papírek, který se rozloží třeba až za 100 let. To by pak za 10 let bylo území velké asi jako Austrálie pohřbeno pod tunou odpadkama.
Něco jiného je, když vyhodíme volně ven slupku od banánu, ohryzek jablka neco také dřevěnou špilku od nanuku. Všechno jsou to přírodniny, ze kterých se půda může nasytit. Můžeme například, pokud má vaše babička zahradu, dát zbytky ovoce a zeleniny do kompostu, kde se rozloží a pěkně pohnojí půdu. Tyčinu od nanuku můžeme vyhodit i do koše, kde je to asi vhodnější, než na trávu, ale není to tak strašné jako papírky.
Vemte si, kolik zvířat se zásahem člověka vyhynulo. Těch je víc než přežilo. Vemte si takové hnojení půdy chemikáliemi či postříkání rostlin. Pak si třeba zajíc či jiné zvíře jde na zelí, na mrkve nebo jen tak na pole něco ochutnat a jakmile to udělá, odejde do lese a zemře na otravu. Kdysi například stačili obyčení strašáci, kteří nezvané hosty vypudili z pole a záhonů pryč a nic se jim nestalo. Dnes jsme už ale natolik líní si nějákého strašáka vyrobit, že z českých zemědělců má jen 10 ze sta strašáka, protože si uvědomují, že to neprospívá jak zvířatům i rostlinám.
Dále je tady kácení pralesů. Indiáni, první lidé v Americe se chovali k přírodě slušně a stralali se, aby se měla dobře. Brali jen tolik, kolik potřebovali a šetřili si zbytek na horší časi. Nyní jsou lidé jiní. Utrácejí a pořád a pořád berou a asi ani nikdy nepřestanou.
Lidé přišli na to, že v pralese je neustálá vlhkost a tak se tam budou dobře pěstovat obilniny, pomeranče, káva atd. Později, kdy už asi 1/3 lesa byla vykáceno, se stalo sůležité dřevo. Lidé vzali buldozery a jiné velké stroje a vykáceli asi dašlí 1/3 lesa. Teď si už někteří uvědomili, že bez pralesů se nedá žít, a že tak ubližují i rostlinám a zvířatům. Proto máme čím dál méně opic, chameleónů, lvů, pum, jinýcm kočkovitým šelmám a Bůh ví čemu ještě.
Zkusme se pomoci alespoň my, ikdyž jen malým dílem, i ten je dobrý.