Kdysi na naší planetě žili dinosauři, trilobiti a ještě mnoho dalších skupin živočichů. Já vám představím největšího dravce světa-Tyranosaura Rexe.
Poslední svědek
Navzdory pověstem o jejich nepřemožitelnosti, neobývali tihle tyranosauři naši planetu příliš dlouho. Ves kutečnosti zasahuje jejich výskyt pouze do posledního období existence dinosaurů. Z hlediska procesu evoluce můžeme považovat 15 milionů let, po kterých vládli světu, za pouhý okamžik.
Zrod mýtu
První objev během kterého spatřili světlo světa pozůstatky četných kostí a zubů byl učiněn v roce 1902 v Severní Americe ve státě Montana. Později byly na území Wayomingu objeveny další důležité fosílie. V roce 1905 byl paleontolog Henry Fairfield Osbon schopen na základě těchto nálezů sestavit obraz tohoto obrovského tvora, kterého následně pojmenoval Tyranosaurus Rex, neboli ,,král mezi tyranskými ještěry". První rekonstrukce však nebyly zdaleka perfektní. Při sestavování skeletu složili vědci páteř v úhlu 45 stupňů, takže se zdálo, že se Tyranosaurus opíral jen o svůj ocas. Do dneška nebyly nalezeny veškeré části kostry Tyranosaura Rexe, ale máme k dispozici kompletní kostry jiných Tyranosaurů, na základě kterých mohou vědci odhadnout, jak asi vypadala anatomie těla tohoto obrovského ještěra.
Den s Tyranosaurem Rexem
Na území dnešní Severní Ameriky se nedaleko vodní nádrže pásla skupina Hadrosaurů(dinosaurů s kachním zobákem). Možná, že díky změny větru Hadrosauři Tyranosaura vycítili a dali se na útěk. Jenže na útěk už bylo příliš pozdě. Zatímco se první Tyranosaurus Rex vynořil z porostu a vydal hlasitý zvuk, druhý, pravděpodobně partner, který lovil společně s ním, se přiblížil z druhé strany a napadl bezbrannou oběť.
Vzhled
Hlava měla 1,2 metrů a rozevřené čelisti připomínaly otevřenou past. Páteř byla sice robustní, zato dostatečně flexibilní na to, aby čelila nárazům při běhu a útoku na oběť. Tyranosaurus Rexx měl stereoskopické vidění a velikost mozku napovídá, že měl vysoce vyvinutá centra zraku a čichu. Ostré zuby byly vroubkované a připomínaly ostří nože používaného na steak. Přední končetiny byly velice krátké a opatřené pouze dvěma drápy, které sloužily k uchopení kořisti a vstávání na zadní po zaslouženém odpočinku. Vnitřní orgány byly chráněny spíše než hrudním košem jinou strukturou kostí, která připomínala velký koš. Tento koš se rozpínal a umožňoval dinosaurovi konzumovat velké množství potravy. Zadní končetiny dosahovaly výšky dospělého člověka a byly opatřeny ostrými drápy, z nichž 3 byly umístěny vepředu a jeden vzadu. Drápy poskytovaly Tyranosaurovi možnost pevného úchytu. Díky silnému ocasu mohl Tyranosaurus udržovat rovnováhu, čehož využíval hlavně při útoku na kořist.