close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Přežijí nosorožci

5. června 2009 v 8:18 | Kiwi |  Pomáhejme
Předpotopní zvířata, která "zapomněla" vyhynout - tak se často díváme na nosorožce, a kus pravdy v tom je, neboť svůj rozkvět mají skutečně dávno za sebou. Největší rozmanitosti dosahovali v oligocénu a začátkem miocénu (před 37 až 5 miliony let), kdy gigantické bezrohé druhy dorůstaly výšky přes 5 metrů a hmotnosti okolo 20 tun. Současných pět druhů jako by do dnešního "uspěchaného" světa ani nepatřilo: mohutné tělo na nízkých sloupovitých nohách, velká hlava a kůže silná jako pancíř z nich dělají těžkopádné býložravé kolosy, které jsou jen s námahou schopny rychlejšího pohybu. Paradoxem ovšem je, že se tyto evoluční "přežitky" staly nosorožcům osudné teprve po setkání s vyspělým člověkem a jeho střelnými zbraněmi. Stačilo jedno či dvě století, aby se zařadili mezi nejohroženější zvířata planety.
Rohy - cenný materiál
Jednou z hlavních příčin této neradostné bilance - pomineme-li úbytek stanovišť - je přetrvávající zájem o rohy nosorožců. Dodejme, že jsou útvarem kožním a netvoří součást lebky - vznikají nadměrným zrohovatěním pokožky a pevným stmelením keratinových vláken. Na lebku volně nasedají na drsných ploškách nosních kostí a dají se "stáhnout" spolu s kůží. Nejsou vyhledávány jen jako lovecké trofeje (nejdelší měří ke 2 m), ale i jako materiál k výrobě tradičních a kultovních předmětů.
V arabském světě je například symbolem mužství a bohatství jambia, obřadní dýka s rukojetí z nosorožčího rohu, která bývá zdobena zlatem a drahými kameny. Mnozí z "ropných" boháčů si dopřávají přepychové zboží včetně jambii, i když málokterý ví, jak vůbec nosorožec vypadá. Dlouho se také věřilo, že roh chrání před jedem, neboť v číši z rohu prý otrávený nápoj vzkypí a šumí.
Podobě je tomu i na Východě. Podle nepálské tradice přivolává kousek rohu nebo kůže vhozený do nádobky s vodou, rýží a některými květy ducha zemřelých. Z kůže se dělají náramky, ušní kroužky, šamanské hůlky a jiné dekorace. Oblíbené byly válečnické štíty z nosorožčí kůže, které odolávaly šípům. Nazmar nepřijdou ani kosti, vyrábí se z nich živočišné uhlí k vykuřování chrámů a svatyní. V lékárnách na Dálném východě nikdy nechybí jemně umletý prášek z rohů, podávaný podle starodávné receptury na srážení horečky či jako afrodiziakum. Závratná cena budí očekávání zázračných účinků, ale jestliže si budete okusovat nehty, vyjde to nastejno (obě rohoviny jsou z keratinu). Orientální medicína přičítá magické účinky téměř každé části těla nosorožců - jejich pupeční šňůra ovinutá kolem lidského pasu má zabránit žaludeční nevolnosti, moč se podává proti astmatu, návalům či žaludečním potížím a povrchově proti infekci při poranění.
Dvoukilový roh může na černém trhu dodnes přinést zisk 30 000 až 60 000 amerických dolarů. Jestliže si uvědomíme otřesnou chudobu rozvojových zemí Afriky i jihovýchodní Asie, pochopíme, proč pytláctví dosud přežívá. Nosorožci tak doplácejí na podivné prolínání prosperity a chudoby. Zatímco jedni si mohou dovolit platit za rohy astronomické částky, chudého domorodce živí upytlačený nosorožec po celý rok, popř. dva - nikoli masem (to obvykle zůstane na místě a shnije), ale díky rohu, za který mu překupník vyplatí pár set dolarů. V šedesátých až devadesátých letech 20. století zabili pytláci v Africe a Asii ročně desítky až stovky nosorožců, a dosud mají - přes veškeré zákazy (CITES 1) aj.) - na svědomí 90 % veškerých ztrát.
Pytláctví a ochranáři
V rozlehlých savanách a nepřehledných džunglích není snadné nosorožce uhlídat. Rozvojové země nemají dost peněz na to, aby mohly vzdorovat organizovaným pytlákům, pašerákům či zkorumpovaným úředníkům v zemích, kde pár dolarů znamená bohatství. V některých národních parcích začali s absurdní akcí - živým nosorožcům amputovali rohy, aby je chránili před pytláky. Operace byla nákladná (1400 dolarů za kus), k cíli však nevedla. Pytláci lovili nosorožce dál, a navíc se ukázalo, že zvířata bez rohů neubrání sebe ani své potomky před šelmami. Nová strategie počítá s převezením zvířat z nejohroženějších míst do snadněji kontrolovaných území (včetně soukromých rezervací); v Africe i v Nepálu už tento postup přináší příznivé výsledky. V asijských rezervacích se (kuriózně) jako strážci osvědčují bývalí pytláci, kteří jsou přeplaceni natolik, aby pro ně černý lov nebyl výnosný. Určitou naději představuje možnost implantovat nosorožcům pod kůži miniaturní vysílačky - byli by pak pod "stálým dohledem". Součástí ochranné strategie je samozřejmě i chov v zajetí, nicméně (bez ohledu na řadu dalších nevýhod) je oproti ochraně v přírodních podmínkách mnohem nákladnější. (Roční náklady na jednoho nosorožce v rezervaci činí 3300 až 14 500 amerických dolarů, v zajetí 16 300 až 28 200 amerických dolarů.)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama