Nevím proč, ale dneska jsme se v literatuře bavili o nějákém Čapkově díle, kde žena žila 300 let a chtěla zemřít, protože všechno zažila. Něják jsem nad tím přemýšlela a říkala jsem si, že je fajn být sice dlouho naživu, ale taky je fajn vědět, že když někdy zemřem, tak že si vlastně život užijeme a budeme si ho více vážit. Což je určitě dobře. A proto bych chtěla zažít skoro všechno, co se zažít dá.(Samozřejmě, že ale nechci kouřit a brát drogy, tak blbá nejsem...:-D) Všechny situace a problémy si chci vyřešit sama, abych měla zase nějáký zážitek. Je pravda, že já mám problémů zrovna teď docela dost. Ale nevadí mi to. Snad je dobře, že nejsme věčně. Třeba si představte, kdyby se třeba normální člověk dožil 500 let. To by tady byla třeba ještě Marie Terezie, Hitler nebo Komenský(myslím...:-D).
No, to byl opět článek na hovínko, ale to nevadí. Tak ahojky!!!
