Slintavka a kulhavka (SLAK) ( Aphtae epizooticae) je akutní vysoce nakažlivé virové onemocnění sudokopytníků charakterizované horečkou, tvorbou typických puchýřů a aft na sliznici dutiny ústní, na mulci(okolní prostřední nozer), nozdrách a spárcích. Onemocnění způsobuje virus slintavky a kulhavky, patřící mezi RNA viry. Nejvnímavější k infekci je skot, prase a ovce. Člověk onemocní velice zřídka.
Slintavka a kulhavka je jednou z nejnakažlivějších infekčních chorob na světě. Vylučuje se slinami, močí, masem a mlékem. Přenáší se kontaktem s nemocnými zvířaty, vzduchem (až na vzdálenost 300 km), dále pak mechanicky na povrchu zvířat, člověka, nástrojů či dopravních prostředků. Nemocnost dosahuje 100 %, úmrtnost je u dospělých zvířat nízká (do 5 %).
Puchýře během krátké doby nemoci praskají a na jejich místě zůstávají afty, jež mohou být kontaminovány bakteriemi. Pro zvířata jsou tyto léze bolestivé a v důsledku toho dochází k nadměrné tvorbě slin (slinotok), postižená zvířata skřípají zuby, vykazují apatii, nechuť k žrádlu, kulhají a ulehají. Selata, telata, jehňata, kůzlata mohou náhle hynout bez příznaků následkem myokarditidy.
Terapie se neprovádí a preventivní očkování je zakázáno v celé EU od roku1992. Pouze ve výjimečných případech při vzniku ohniska a nebezpečí rychlého šíření nákazy je povolena nouzová vakcinace zdravých zvířat kolem ohniska. Onemocnění se vyskytuje endemicky, zejména v Asii, Africe a některých zemích Jižní Ameriky. Výskyt nemoci ve vyspělých zemích s vysokou koncentrací hospodářských zvířat může mít velmi dramatický ekonomický i sociální dopad. Příkladem je epidemie slintavky a kulhavky v Západní Evropě v roce 2001, kde bylo zasaženo více než 2000 chovů dobytka, utraceno kolem 5,8 miliónů zvířat. Ztráty při této katastrofě ve Velké Británii dosáhly ztráty 13 miliard amerických dolarů, přičemž likvidace nákazy ovlivnila i obyčejné obyvatelstvo Británie.